Jaké jsou základní kroky SOILTEQ filozofie?

Reorganizace půdní struktury: Mnoho let přejezdů těžké techniky a hloubkové orby vedou k horizontálnímu uspořádání půdy s oddělenými utuženými vrstvami. Pro dobrou absorpci vody, růst kořenů a oběh živin v půdě, je nutné nastolit přirozenou vertikální strukturu půdy. Reorganizace půdní struktury musí být vytvářena především krycími plodinami, které:

• rozmělňují utužené části svými kořeny,
• dodávají živiny fotosyntézou,
• dodávají organickou hmotu do půdy.

Obnovení dobré půdní struktury je každodenní a dlouhodobou záležitostí.

Doporučení: Je důležité vyhnout se zemědělským zásahům během vlhka a brát v potaz co možná nejmenší váhu strojů pracujících na poli, aby se minimalizovalo riziko půdního utužení.

Zavedení trvalé půdní pokryvnosti: Půda musí být neustále krytá rostlinami. Každý den dochází u nechráněné půdy k rychlejšímu odpařování vody, tvorbě erozí, ničení biologického života v půdě a zvyšuje se riziko růstu plevele.

Doporučení:

• Zasít krycí plodiny ihned po sklizni (max. 48 hodin), abychom využili výhody vlhké půdy a dlouhých teplých dnů vhodných pro růst.
• Starat se o krycí plodiny se stejnou péčí, s jakou se staráme o hlavní plodinu. Je to investice do budoucna. Pouze správně řízené investice přináší dobré výsledky.
• Vytvářet směsi minimálně 4 plodin. Každá z nich má totiž své vlastní charakteristiky, které poskytnou maximální využití pokryvu půdy, práci kořenů a produkci biomasy. Diverzita také podporuje lepší výsledky v případě extrémních podmínek počasí.
• Zahrnout do směsi aspoň 50 % leguminóz. Ty mají schopnost fixovat vzdušný dusík do půdy a zpřístupnit ho tak následujícím rostlinám. Jsou výborné také pro dodání živin krycím plodinám.
• Krycí plodiny likvidujeme při květu. V tomto období jsou rostliny nejzranitelnější a dají se snadno zničit válcováním, mělkou orbou, nebo vymrznutím (záleží na typu rostliny).

Zapojení mechanizace: Z počátku není potřeba pro SOILTEQ technologie žádné speciální vybavení. Mnoho zemědělců zkouší adaptovat existující mechanizaci na nové podmínky pomocí vylepšení kvality jednotlivých operací, nebo jejich přehodnocením, aby nejlépe vyhovovaly jejich potřebám. Teprve s časem a rostoucími zkušenostmi zemědělci mohou začít investovat do speciální mechanizace za účelem zlepšení výsledků a zvětšení svých kapacit.

Volba osevních postupů a kontrola výskytu plevelů: Abychom správně zvolili meziplodiny, je potřeba znát výhody a nevýhody jednotlivých typů.

Doporučení:

• Podsevové meziplodiny se sejí současně nebo krátce po zasetí do hlavní plodiny, a tomu je třeba přizpůsobit herbicidní strategii ošetření hlavní plodiny.
• Krátkodobé meziplodiny se sejí co nejdříve po sklizni hlavní plodiny s cílem vytvořit co nejvíce biomasy a omezit konkurenci plevelů. Produkcí kvalitní zelené hmoty zajistíme zásobárnu dusíku a jednoduchých cukrů pro podporu půdních organizmů a výživy následné plodiny (podporuje rozklad posklizňových zbytků a dodává startovní živiny).
• Střednědobé meziplodiny se využívají před časně seté jařiny. Dobře chrání půdu, a můžeme si dovolit větší škálu druhů ve směsi. Je více flexibilní složením i termínem setí. Produkuje dostatek uhlíku pro ochranu půdy a tvorbu kvalitní organické hmoty. Využítím více druhů zajistíme diverzitu v kořenové i nadzemní hmotě. Cílem je, aby meziplodina vymrzla. Jakmile meziplodina naroste, uválíme ji.
• Dlouhodobé meziplodiny se užívají před později seté jařiny jako je kukuřice, slunečnice a soja (vhodné i pro technologii striptill). Vytváří jak biomasu, tak i dlouhodobý pokryv půdy. Je možné kombinovat jarní i ozimé formy meziplodin s následnou jarní desikací. Cílem je vytvořit dostatek biomasy a půdní pokryv od podzimu až do jara. Směsi můžete využívat jednoduché, ale i s vysokým zastoupením komponentů.

Ohled na meziplodiny musíme brát už při volbě a termínu herbicidního ošetření hlavní plodiny, funkční meziplodiny vytváří dobrou konkurenci proti šíření plevelů v meziporostním období.

Mělké zpracování půdy a metody přímého setí snižují půdní zásobu semen plevelů a výdrolů a umožňují postupně herbicid v případě využití podsevových meziplodin úplně vynechat, plevele jsou dostatečně potlačovány podsevem.

Strategie hnojení: Cílem pro kvalitní hnojení by mělo být udržení živin v půdě ve formě přijatelné pro rostliny, zabránění ztrát dusíku a ostatních živin např. vyplavením.

Doporučení:

• Více jak polovinu dusíku, který rostlina přijme, pochází z organické půdní hmoty a nikoli z dodaných hnojiv.
• Obsah organické hmoty v půdě podporuje pravidelné dodání rostlinných zbytků a podpora mikrobiální činnosti.
• Výživě mikroorganismů a mineralizaci může pomoci prokořenění půdy vedoucí k nápravě půdní struktury a provzdušnění, ponechání  posklizňových zbytků nebo využití zeleného hnojení.
• Správný poměr dusíku k fosforu, který rostliny využívají je 2:1 až 4:1, to zajistí především mikroorganismy a rostliny schopné vázat dusík ze vzduchu.
• Statková hnojiva je částečně možno nahradit granulovanými hnojivy s obsahem slepičinců či prasečí kejdy.
• Při přechodu na technologie přímého setí je třeba dočasně dávku N hnojiv navýšit, vzhledem k zvýšené spotřebě mikroorganizmy a omezenou mineralizací, tato investice se vrátí v následujících letech.