Meziplodiny – Směsi druhů v meziplodině: synergie mezi bobovitými a ne-bobovitými druhy

Směs několika druhů v meziplodině je dnes běžnou praxí. Kombinace bobovitých s travinami nebo brukvovitými má obzvláštní výhodu v tom, že zvyšuje přísun dusíku pro následující plodinu, aniž by bylo oslabeno zachycení nitrátů.

Obsah:
•    Využijte přínosu každého druhu v meziplodinové směsi
•    Při kombinaci druhů je třeba dodržovat určitá pravidla
•    Upřednostňujte kombinaci bobovitých a ne-bobovitých
 

Využijte přínosu každého druhu v meziplodinové směsi

Nejběžnější směsi jsou složeny ze 2 druhů. Kombinují bobovitou s lipnicovitou nebo brukvovitou rostlinou. Někdy se však používají i složitější směsi (se 3, 4 nebo dokonce 5 a více druhy). Zkušenosti ukazují, že konečné složení z hlediska podílu druhů se může značně lišit v závislosti na podmínkách vývoje.

Hlavním cílem směsí je rozmanitost výhod a omezení spojených s jednotlivými druhy, aby se snížilo celkové riziko neúspěchu v důsledku určitého faktoru (založení, půdní a klimatické podmínky, škůdci atd.). Strategie nespočívá ve vložení „všech vajec do jednoho košíku“. Největší přínos však nepochybně spočívá v možnosti kombinovat čeledi druhů, které fungují odlišně s ohledem na dusík. Ne-bobovité (brukvovité, lipnicovité atd.) lze kombinovat s bobovitými, které mohou také přijímat minerální dusík z půdy, ale především asimilovat dusík ze vzduchu prostřednictvím symbiotické fixace. Při omezených zásobách dusíku z půdy (nízká mineralizace zbytků a posklizňových zbytků) vytvářejí ne-bobovité meziplodiny nízké množství biomasy a s tím spojené nevýhody: menší vliv na strukturu půdy nebo plevele, omezené množství dusíku pro zásobení následující plodiny atd. Přídavek bobovitých nebrání ostatním druhům plnit její úlohu lapače nitrátů a umožňuje fixovat další vzdušný dusík. Tím se zlepšuje přínos dusíku pro následující plodinu.
 

Při kombinaci druhů je třeba dodržovat určitá pravidla

Při výsevu směsi byste neměli na tyto základní zásady zapomínat:

•    Vybírejte druhy vhodné k místním podmínkám pozemku: plodiny v osevním postupu, další plodina, datum výsevu, využití jako krmivo či ne, způsob založení a likvidace…Při výsevu meziplodinové směsi na tyto zásady nezapomínejte. Pokud je například v rotaci zařazen hrách a vy se chcete preventivně vyhnout meziplodinovým druhům, u nichž je pravděpodobné, že mohou způsobit rozmnožení Aphanomyces (houbová choroba), musí toto kritérium splňovat všechny vybrané druhy. To znamená například vyhnout se pelušce, vikvi a čočce, a to buď samostatně, nebo ve směsi s jinými druhy. Obecně platí, že každý druh ve směsi musí odpovídat na agronomická omezení pozemku nebo jeho technický itinerář. Abychom vám pomohli se správným výběrem, připravili jsme pomůcku s názvem „ Výběr meziplodiny na základě několika jednoduchých kritérií “. Zohledňuje osevní postup, následující plodinu, termín výsevu meziplodiny a to, zda bude použita jako krmivo, či nikoli.

•    Dejte si pozor na nadměrně dusivé meziplodiny, zejména hořčici, jejíž vitalita a výška nedávají ostatním druhům příliš šancí. Hustota hořčice by měla být velmi nízká (např. 1 kg/ha u hořčice bílé nebo 0,5 kg/ha u hořčice hnědé). Jiné meziplodinové druhy jsou méně dusivé a vhodnější, např. ředkev, svazenka nebo oves.

•    Hustoty výsevku počítejte na základě výsevku čistosevu. Tím zajistíte správný základ při vzejití, takže porost nebude ani příliš hustý, ani příliš řídký. Při směsi dvou druhů lze každý vysévat v poloviční dávce. Například 4,5 kg/ha + 90 kg/ha pro kombinaci ředkve a bobu, přičemž jejich samostatné výsevky jsou 9 a 180 kg/ha. Volba výsevku závisí také na vašich cílech. Například pokud je cílem kombinace ovsa hřebílkatého + svazenky + jetele alexandrijského dosáhnout ekvivalentu 50 % bobovitých, mohly by být výsevky následující: 7,5 kg/ha jetele (50 % z 15), 8,75 kg/ha ovsa (25 % z 35) a 1,75 kg/ha svazenky (25 % ze 7).

•    Vybírejte druhy s přibližně stejnou velikostí osiva. Pokud nesejete na dva přejezdy nebo nemáte na secím stroji oddělená výsevní ústrojí, doporučuje se vybírat druhy se semeny přibližně stejné velikosti, abyste omezili jejich separaci v secím stroji a především abyste každý druh osiva umístili do vhodné hloubky. Podle zemědělců, kteří používají směsi s velkým počtem druhů (5 až 10), přítomnost velmi rozdílných semen „stabilizuje“ směs, přestože semena jsou někdy velmi rozdílné velikosti. Tím se zabrání tomu, aby se osivo v zásobníku separovalo.
 

Upřednostňujte kombinaci bobovitých a ne-bobovitých

V několika pokusech provedených v Boigneville (91) v letech 2004-2010 bylo provedeno 8 srovnání za stejných podmínek mezi směsí 3 ne-bobovitých plodin a 3 druhy, které ji tvoří, samostatně. Samotné druhy vyprodukovaly v průměru 1,5 t/ha sušiny a absorbovaly 28 jednotek dusíku, zatímco kombinace 1,3 t/ha a 25 jednotek (viz tabulka 1). Přestože kombinování různých krycích plodin zabraňuje vložení „všech vajec do jednoho košíku“, nebylo možné ověřit synergický efekt mezi jednotlivými druhy navzdory rozdílné architektuře porostu nebo kořenovému systému. Porovnáváno bylo také 21 asociací zahrnujících bobovité a ne-bobovité se samotnými druhy ve směsi: 7 směsí oves + vikev, 3 směsi ředkev + vikev nebo čočka a 11 dalších směsí zahrnujících 2 až 3 ne-bobovité a jednu nebo dvě bobovité. Samotné ne-bobovité vyprodukovaly v průměru 1,8 t/ha sušiny a přijaly 29 jednotek dusíku, zatímco bobovité 1,5 t/ha a 60 jednotek a směsi 2,1 t/ha a 47 jednotek (viz tabulka 1). Mezi bobovitými a ne-bobovitými byl zaznamenán synergický efekt. Jejich kombinace je kompromisem pro sladění sekvestrace dusíku, půdního pokryvu a dodávky dusíku následující plodině.
 

Kombinace bobovitých a ne-bobovitých zvyšuje produkci biomasy meziplodiny

Tabulka 1: Srovnání směsí meziplodin a jednotlivých druhů, které je tvoří.

Kromě čistě agronomického přístupu byl v rámci sítě Agrifaune stanoven typ porostu, který může být pro drobnou zvěř v nížinách příznivý: musí být relativně přehledný, s rostlinami několika výšek (vysoké, střední a nízké) a s přítomností druhů porostu, které jsou pro zvěř chutné (bobovité, trávy, lnička, ředkev, hořčice, slunečnice, pohanka).  Stejně tak meziplodiny, které kvetou koncem léta nebo začátkem podzimu, budou na konci sezony potravou pro opylující hmyz (svazenka, pohanka atd.). Brzké kvetení však znamená brzkou tvorbu semen.

Příklady vícedruhových směsí:

Podrobnější informace k FitSOIL Zima Plus

Podrobnější informace k FitSOIL Podzim Plus

Podrobnější informace k Greening 6 a Greening 11

Zdroj: https://www.arvalis.fr/infos-techniques/melanges-despeces-de-couverts-des-synergies-entre-legumineuses-et-non-legumineuses
Překlad: Radim KUŽEL, Obchodně technický zástupce pro mechanizaci a SoilTEQ, SOUFFLET AGRO a.s.