Osevní postupy: jak pomocí meziplodin “nabudit” půdní systém - díl 1

Problematika trvale udržitelného zemědělství je významným tématem celosvětově. Steve Groff, uznávaný odborník na přímé setí, má s tímto typem zemědělství dlouholeté zkušenosti a v následujícím pětidílném souboru článků přiblíží některé typy a triky, které při své praxi nasbíral.

Pensylvánie se nachází na severozápadním území Spojených států a právě zde na své farmě rozvíjí zemědělec Steve Groff techniky použití meziplodin v osevních postupech. Letos na podzim přijal Steve pozvání k nám do Francie s cílem vzájemné výměny zkušeností spojených s pěstováním meziplodiny, představení pěstebních postupů a prezentace výsledků z vlastní farmy. Groff, známý především díky odrůdě ředkve “Tillage Radish“, je uznávaný pro své víc jak 25 let trvající zkušenosti s přímým setím a profesionální vystupování. V jeho projevu se často opakovaly dva termíny, vedení polních prací a strategie, o nichž s námi také diskutoval. Ve svém pohledu na věc přirovnává zemědělce k uživateli bedny s nářadím, která musí obsahovat to správné nářadí, ale podstatou je umět ve správný okamžik použít ten správný kus nářadí.

Vývoj využití meziplodin ve Spojených státech

Ve spojených státech se metoda přímého setí objevila a rozvíjela poměrně brzy, ovšem bez návaznosti na meziplodiny. Nicméně, během jedné desítky let dospěli pionýři jako Steve Groff k poznání, že zavedení bezorebných postupů nestačí. Díky své účinnosti a schopnosti obnovy půdní struktury, se ředkev v USA jeví jako plodina s potenciálem. S. Groff si je tohoto potenciálu vědom a od roku 2000 se věnuje hledání nejvhodnější odrůdy. Ve své práci využívá pomoci ze strany místních i Kanadských univerzit. Tak se zrodila odrůda „Tillage Radish“, ředkev s pravidelným a silným kořenem, která jde do květu až v pozdním období. Vzniklá biomasa je tedy tvořena převážně kořeny a listy, které současně pokrývají maximální rozlohu půdy. Náklady na založení porostu se pohybují v rozmezí 20-25 €/ha, při optimální dávce 6 kg. V letech 2013 a 2014 byla tato meziplodinová směs zvolena plodinou roku v rámci známé Národní neorebné konference v USA (během 3 dnů se jí zúčastnilo více než 1000 praktiků). Po tom, co byl prokázán výnos dosahující 8 q/ha u kukuřice a 5 q/ha u sójy (po sobě jdoucí), se prodej rychle rozvíjí. S. Groff řídí svou obilnou farmu o 100 hektarech, zahradnictví, kde zaměstnává 6 osob a jež je prostorem pro jeho experimenty současně se společností “Meziplodina jako řešení”, která je dnes hlavním průkopníkem a prodejcem meziplodinových směsí. „Američtí zemědělci zprvu vyhledávají jednoduché směsi s nízkou cenou na založení porostu, především pokud jejich pozemky přesahují rozlohu o tisíci hektarech. Když později pochopí, že náklady na založení porostu meziplodiny jsou spíš jejich investicí než poplatkem, začnou se zajímat o více komponentové meziplodinové směsi, především s obsahem leguminózy,“ zdůrazňuje S. Groff.

Během toho, co jednotlivé meziplodinové směsi představuje kolegovi, který uplatňuje bezorebné postupy a chce do svých osevních postupů zařadit meziplodinu, pokládá mu tři otázky:

1. Jaké jsou Vaše cíle? Zachycovat dusík, který je vymýván a/nebo vázat dusík s pomocí leguminózy? Zvýšit nárůst organické hmoty a/nebo zamezit erozi? Odpovídat svým chováním na zavedenou legislativu nebo nabudit Váš bezorebný systém?
2. Jaký je Váš termín setí?
3. Jste připravený zapojit všechny dostupné prostředky pro to, aby byl meziplodinový pokryv opravdu podařený?

Směs: ředkev, inkarnát jetele, lipnicovité (jílek, žito nebo tritikale) je trio, které úspěšně funguje v osevním postupu mezi kukuřicí a sójou, která je hlavní meziplodinou v jeho regionu a značné části středo-východu. Tato směs je dostatečně jednoduchá a náklady na méně než 15 kg/ha (obsahuje-li jílek) se pohybují okolo 30 až 35 €/ha. Komponenty se vzájemně doplňují, což je velmi dobře využitelné: ředkev strukturuje půdní profil a recykluje živiny, které jsou rychle dostupné následující rok, jetel coby zástupce leguminózy a lipnicovité pro produkci uhlíku na jaře jako paliva biologické aktivity, která zvyšuje jeho spotřebu v období vývoje půdy. Dvojice vikev-žito je další směsí, která si zaslouží pozornost pro svou značnou produkci biomasy na jaře.

Chřestnatec je novou plodinou, jejíž použití se v USA rychle rozvíjí. Pro své anti nematodní účinky je hojně používaný v Jižní Americe, především v Brazílii v porostech sójy. Tato leguminóza může do 6 týdnů po svém zasetí vázat až 50 kg dusíku na ha a vytvořit 7 t suché hmoty na ha při zapojení jako dlouhá meziplodina. Její výhodou je nižší HTZ (15 g) a tolerance vůči suchým podmínkám. Chřestnatec se stále častěji používá v centrální Americe (Kansas, Oklahoma) jako krátká meziplodina mezi dvěma obilninami za účelem rozšíření osevního postupu. Na své farmě jej S. Groff umisťuje ve směsích biomax nebo při setí ředkve s přesností na 37,5 cm. Jediným možným nedostatkem této plodiny je, že pokusy realizované ve Francii zpochybňují její schopnost růstu v našich zeměpisných šířkách. V Pensilvánii je třeba dodržovat raný termín setí (nejpozději 15. července) a použití zvláštního inokulantu, podobného tomu, který se aplikuje u arašídu. Vzhledem k tomu, že výměny informací nejsou realizovány ve prospěch pouze jedné země, Steve si od nás v roce 2011 odváží směsi Biomax = svazenku a bob obecný. Dnes Steve spolupracuje s univerzitou v Pensylvánii a Marylandu mimo jiné na snížení HTS bobu obecného. „Tyto plodiny nejsou za oceánem zatím známy, ale jejich potenciál je významný a francouzští zemědělci mohou být hrdí na škálu meziplodinových směsí, kterou mají k dispozici a jíž mohou využívat,“ dodává S. Groff. Ředkev, žito nebo ve Francii i hořčice jsou motorem rychlého růstu meziplodinových porostů. „Můžeme je přirovnat k postranním pomocným kolečkům, když se učíme jezdit na kole,“ směje se S. Groff. „ Ale v okamžiku, kdy už kolo pevně ovládáme, je třeba přejít ke složitějším směsím, abychom nabudili systém a zvýšili pravděpodobnost dosažení kvalitního meziplodinového porostu. Protože pěkný meziplodinový porost při přímém setí podmiňuje kvalitu hlavní plodiny, ve Francii stejně jako ve Spojených Státech.“

OSEVNÍ POSTUPY: JAK POMOCÍ MEZIPLODIN “NABUDIT” PŮDNÍ SYSTÉM - díl 2

Zdroj: STEVE GROFF, ÉTATS-UNIS BOOSTER LE SYSTÈME GRÂCE AUX COUVERTS. Www.agriculture-de-conservation.com [online]. [cit. 2017-04-13]. Dostupné z: http://agriculture-de-conservation.com/spip.php?page=detail&id_article=1775&id_mot=13