
Pokles půdní úrodnosti
Úbytek orných půd a pokles jejich úrodnosti - budou orné půdy stačit pro obživu obyvatel planety? Nová zpráva OSN je alarmující. Přečtěte si více v odborném článku od Paul Molga, který vyšel v deníku Les Echos 11. ledna 2016.
Pokles půdní úrodnosti
Během posledních sta let se jedna miliarda orných půd, což odpovídá rozloze Spojených států amerických, doslova přeměnila v prach. A Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se obává o budoucnost zbývajících ploch úrodných půd. Hodnotící zpráva o rozsahu 650 stran vydaná v prosinci 2015 u příležitosti zakončení Mezinárodního roku půdy, uvádí, že zbývající ⅓ orných půd na Zemi hrozí vymizení. “Pokud nezakročíme,” vysvětluje ředitel José Graziano da Silva, “může dojít k ohrožení potravinové produkce.”
Dle Skupiny mezivládních specialistů na klima (GIEC = Groupe d’experts intergouvernemental sur l’évolution du climat), hodnotící zpráva uvádí výsledky prací více než 200 specializovaných vědců ze 60 zemí. Jejich závěry jsou znepokojivé: mezi 25 až 40 miliardami tun povrchové vrstvy planety je každý rok odnášeno z důvodu eroze, sesuvu půdy, ztráty živin a biodiverzity, okyselení, znečištění, zanášení nebo i zasolení. Průměrně 30 cm tlustá vrstva úrodné půdy působí jako příhodný biologický “reaktor”, který rozhoduje o značných biologických a fyzicko-klimatických výměnách a oplácí prokazováním ohromných služeb. Dodává prvky nezbytné pro rostlinný růst, filtruje vodu, řídí zásobování podzemních vod, upravuje oběh uhlíku a dusíku a vytváří habitus přibližně až 80 % biomasy. “Jde o nejbohatší prostředí naší planety,” shrnuje specialista na mikrobiologii a zakladatel Laboratoře pro půdní analýzu Claude Bourguignon. Je to také jeden z nejkřehčích organismů. Je výsledkem extrémně pomalého procesu přeměny a rozpadu horniny. Nejprve dojde k umístění lišejníku, který následně osídlí hmyz, požírá jej a zanechává výkaly a zbytky různých druhů. Mohou zde tudíž zakořenit lipnicovité. Napadají pak povrch horniny a dochází k produkci organické hmoty a jejímu následnému rozkladu. V průběhu sezón vzniká vrstva půdy. O dva tisíce let později, pokud z ní nebyla vymyta nebo vyfoukána organická hmota a živiny, může nabýt o dobrý jeden centimetr.
Sůl a chemické znečištění
Ale i pouhé “nic” může zcela zničit výsledek tohoto procesu. Vědci jsou znepokojeni především poškozením způsobeným erozí. Eroze zasahuje ne méně než 17 % půd a každý rok se tento fenomén dotýká až 90 000 ha, které navíc trpí vlivem špatných zemědělských praktik, urbanizací a klimatickým tlakem. “Tempo úbytku půd je vyšší než tempo pedogeneze - proces vzniku půdy,” upozorňuje agronom Dominique Arrouays, vedoucí GisSol (Zájmové skupiny vědců pro půdu), který koordinuje Program pro soupis stavu půd ve Francii. Všude, kde tyto fenomény vítězí, dochází k narušení rovnováhy a je ohrožena “životnost” orných půd. V Evropě se tato degradace týká 33 milionů hektarů, což představuje 4 % orných půd.
Úbytek organické hmoty je, kromě eroze, dalším druhem ohrožení, které zatěžuje její úrodnost. Od 50. let se, podle pozorování GisSol-u (Zájmové skupiny vědců pro půdu), o třetinu snížil obsah živin a humusových látek, tedy obsah přirozeného hnojiva plodin. Příčinou jsou zemědělské postupy. “Hloubkovým zpracováním půd dochází k narušení podzemního života a biochemických výměn,” popisuje Claude Bourgignon. Dochází k úniku uhlíkových plynů, organická hmota tedy přichází o svůj zdroj výživy a zmenšují se její zásoby, hyne fauna a spolu s ní i mechanismus, který mísí živiny a minerály. Důsledkem je, že vrstva humusu je vymývána vodou a ornice, v níž se nachází zásobárna živin pro rostliny, postupuje své místo na živiny chudému mazlavému blátu.” Podle Zájmové skupiny vědců pro půdu je necelých 40 % francouzských zemědělských ploch ohroženo nevratným zhutněním půd.
Tento proces může být extrémně rychlý. Podle odhadů FAO, např. v Brazílii trvala půdní degradace méně než 4 století. Spolu s čtyřnásobnou erozí, která probíhala posledních 50 let dnes ztráty dosahující ke 3 miliardám tun půdy za rok. Průmyslové hnojení na situaci nic nezmění: na živiny chudé půdy ztrácejí svoji úrodnost. Ve světovém měřítku, výnosy mezi lety 1950 a 1984 vzrostly o 3 %, do roku 1995 o 1 % a do současnosti buď stagnují nebo dochází k jejich snížení.
Nahromadění soli, částečně způsobené nadměrným vytěžováním půd, a působení chemických přípravků jen umocní tento zničující proces. “Salinita způsobená člověkem se týká 760 000 km2, území rozlohou větší než celek orných půd Brazílie.” objasňuje FAO. V regionu Středního východu a severní Afriky, kde je znečištění největší, se výnos plodin snížil z 5 t na 0,5 t na hektar. Tento posun způsobil roční ekonomickou ztrátu vetší než jedna miliarda dolarů. V nejrozvinutějších zemích se dle expertů znečištění jedovatými látkami pohybuje v rozmezí od anormálního po zneklidňující.” Kanystry obsahující mokvající arsenik zanechané na vzduchu nebo jen povrchově zasypané, proudy vody kontaminované rtutí, molybdenem, taliem nebo chromem, louky znečištěné “horami” odpadků… Jen ve Francii by se našlo na 300 000 průmyslově znečištěných úhorů vypouštějící své jedy nebo jimi zamořující půdu a spodní vody. “Mohli jsme například upozorňovat na fakt, že lindane, insekticid zakázaný od roku 1998, je přítomný ve všech půdách, tedy i těch, na kterých nebyl používaný,” upozorňuje Dominique Arrouays. Čínský ministr pro životní prostředí uznal, že 19,4 % orných půd je kontaminováno.
Tento proces může být nevratným, upozorňují vědci. Zároveň usuzují, že náprava škod a oživení biologické aktivity je možné přímým setím. Zlepšení degradovaných půd je možné docílit díky leguminózovým podsevům navíc ještě s přídavkem borky jako organického kompostu. “Nejúčinnějším prostředkem pro záchranu půd, a to i těch nejvíce poškozených, bude bezpochyby kontrola mikrobiotické aktivity v půdě a dodání prostředků, které přirozeně podpoří jejich úrodnost,” uvádí Dominique Arrouays. Je třeba upozornit na fakt, že půdy “sterilizované” kvůli znečištění pokrývají 220 000 km2, což odpovídá téměř 90 % rozlohy Evropy.
V číslech
2 miliardy ha - je celková rozloha půd vhodných pro pěstování plodin na Zemi. Zhruba polovina rozlohy půd je degradovaná erozí, která je způsobená vodou, větrem, špatnými zemědělskými praktikami a působením chemikálií (znečištění, okyselení, zasolení půd).
200 000 km2 - rozloha orných půd, které každý rok po celém světě podléhají erozi. Do roku 2050 se může 2,5 milionů km2 orných půd stát neproduktivními.
12, 8 milionů km2 - rozloha půd, které jsou ochuzené vlivem nadměrného spásání v období od konce II. světové války do současnosti. Špatné nakládání s půdami znehodnotilo za stejně dlouho dobu 5,5 milionů km2 půd.
4 miliardy ha - rozloha půd, které jsou ohroženy nadměrným suchem a přeměnou v poušť, nebezpečí je vystaveno 250 milionů osob. Každý rok definitivně ubyde 27 000 km2. V evropském měřítku je tempo úbytku půdy rovno 31 m2 za vteřinu, což odpovídá rozloze Berlína.
20 milionů ha - rozloha zemědělských půd, které jsou pronajímány zemím třetího světa investičními a nadnárodními fondy.
110 ha - rozloha orných půd, která je denně zabírána urbanistickou expanzí. Z tohoto důvodu je ročně zabráno až 30 milionů ha orné půdy. Pro představu, jde o plochu rovnou rozloze Itálie.

Zdroj: La fertilité des sols part en poussière. Www.lesechos.fr [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné z: https://www.lesechos.fr/11/01/2016/LesEchos/22104-047-ECH_la-fertilite-des-sols-part-en-poussiere.htm?texte=paul%20molga
Komentáře