Jak se dařilo SOILTEQu v Červeném Újedzu?
Pokus provedený v Červeném Újezdu je založen na srovnání uplatňování principu systému SOILTEQ a běžného konvenčního přístupu pěstování polních plodin s využitím běžně dostupné techniky s cílem co nejširší možnosti uplatnění základních principů trvale udržitelného hospodaření s půdou mezi zemědělci. Zajímá Vás, jak si rostliny poradily s podmínkami letošního roku? Přinášíme podrobný popis a fotodokumentaci podsevů a meziplodin zasetých do obilnin.
Strukturní a „živá“ půda je velmi málo náchylná k erozi a v kontextu s trendem omezování dávek hnojiv a pesticidů je právě taková půda klíčovým nástrojem budoucnosti českého zemědělství. Jedině takový přístup nám do budoucna dovolí lepší hospodaření s vodou v krajině, která přichází v podobě srážek velmi nerovnoměrně a společně s vyšším výparem vlivem vysokých teplot se může z povrchu půdy rychle ztrácet.
Cílem tohoto pokusu bylo zlepšit strukturu půdy, její fyzikální vlastnosti a mikrobiální život. Lepší půda znamená lepší práci s vodou, nižší náklady na její zpracování a poutání vzdušného N. Podsevy a meziplodiny byli zasety v lokalitě s těžkou půdou, která má tendenci ke slévavosti. Varianty osiv byly nastaveny tak, aby jejich zasetí a zpracování bylo proveditelné běžnou technikou.
Na podzim byla zaseta monokultura pšenice a žita. Zároveň s tím byly tyto dvě plodiny zasety i jako směs dané obilniny s vikví a ozimou peluškou.
Na jaře v polovině dubna byl již porost podsevu rovnoměrně zapojený. Na variantě obilniny s vikví a peluškou bylo možné snížit dávku dusíku o 30 kg/ha na 150 kg/ha, oproti tomu monokultura musela být hnojena 180 kg/ha dusíku. V polovině května byl poté aplikován herbicid Basagran, který potlačil všechny vyskytující se plevele a ponechal vikev i pelušku nepoškozenou. Na konci května přerůstala peluška cílovou obilninu (žito i pšenici), což je možné vidět na fotografii.
Porost podsevů v žitu
Jarní ječmen byl založen v obvyklém termínu, ošetřen byl herbicidem Mustang Forte a nahnojen dusíkem na 85 kg/ha. Třetího července byly do půdoochranné parcely vysety dvě směsi meziplodin: rychleji rostoucí hořčice s pohankou a pomaleji rostoucí jetel alexandrijský s jetelem plazivým. V současnosti se vikev i peluška z vrchních pater porostu vytratily, porost žita je mírně polehlý. Konečné zhodnocení však může nastat až po sklizni vykopáním sondy půdního profilu.
V následující fotogalerii můžete detailně vidět počáteční fáze podsevů pohanky, hořčice, vikve a pelušky a jejich proměny v průběhu růstu.
Také se pohybujete někde na pomyslné cestě k SOILTEQ filozofii a máte zkušenosti se zakládáním podsevů a meziplodin? Podělte se o ně s námi a přispějte tak společně k lepším výsledkům na stránce "sdílení informací". Z posledně pořízených fotografií je zřejmé, že porost kulturní plodiny již potlačil vikev a pelušku v porostu žita i pšenice, ale snímek půdního profilu dokumentuje příznivý vliv prokořenění půdy těmito komponenty a pozitivní vliv na makroedafon (žížaly).
Fotogalerie
