Když Frédéric Rémy přebíral před 15 lety Fermu v Saint-Lubin (Val-d'Oise), rozhodl se diverzifikovat osevní postup na farmě (řepka - pšenice - pšenice - ječmen), aby se vypořádal s problémy se zaplevelením (zejména s psárkou a jílkem).
Známý agronom z jižní části provincie Saskatchewan se domnívá, že vyčesávací lišty na kombajnech, které ponechávají vysoké strniště, jsou správnou cestou, jak se vyrovnat se suchými podmínkami.
Zajímá Vás, jak nastavit osevní postupy v regenerativním zemědělství? Zveme Vás ke shlédnutí prezentace “Regenerativní zemědělství. Jak začít?” z akce “DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ – DVP AGRO”, která se konala v listopadu 2022.
Stále více z vás si stěžuje na škody způsobené hlodavci na vašich polích. K tomu dochází při kombinaci několika faktorů příznivých pro hraboše (protože právě o nich je řeč). Hlavním důvodem je příliš otevřená zemědělská krajina (tzv. "open field"), která nabízí jen velmi málo vhodných útočišť pro přirozené predátory hrabošů. Za druhé, regenerativní zemědělství vytváří situace, které jsou pro jejich výskyt příznivé: malé nebo žádné obdělávání půdy, více či méně vysoký a trvalý vegetační pokryv (zejména v zimě), rozmanitější a kvalitnější zdroje potravy.
Dr. Thierry Tétu, přednášející na Univerzitě Jules Verne Picardie v Amiens ve Francii, dospěl na základě základních experimentů prováděných v květináčích k závěru, že glyfosát při použití běžných dávek v laboratoři nemá významný vliv na mikrobiologický život v půdě. Na setkání asociace Base (francouzská asociace zemědělců a techniků zajímajících se o regenerativní zemědělství, pozn. př.) také přednesl svá pozorování o střednědobých negativních důsledcích orby a hnojení dusíkem na ukládání uhlíku a výnosy.
Podle americké studie, je u plodin z regenerativního zemědělství zaznamenán vyšší obsah minerálů, vitamínů a fytochemických látek (rostlinných protizánětlivých sloučenin a látek posilujících lidské zdraví) ve srovnání s plodinami z takzvaného konvenčního zemědělství. Kromě vědeckého článku, který vychází z této studie, byly 9. března 2022 zveřejněny první výsledky na webu Modern Farmer .
Na jednom hektaru louky lze najít až tři miliony žížal. Platí zde přímá úměra čím více jich je, tím je půda úrodnější. Pokud nesprávně, nebo příliš intenzivně zpracováváme půdu, významnou měrou redukujeme početnost těchto prospěšných organismů. Z rozpůlené žížaly nevzniknou dvě, jak často mylně slyšíme. V lepším případě může přežít jen jejich přední část.
Půdní mikroorganismy jsou základním kamenem biologické úrodnosti půd, mají skutečný význam při rozkladu organické hmoty a fungování biogeochemických cyklů (N, P, K, stopové prvky). Nicméně jejich podstatná role v adaptaci na stres plodin nám však stále častěji uniká, což je další důvod, proč se zajímat o studium tohoto neviditelného světa. Více se dozvíme v následujícím článku od Centra rozvoje agroekologie.