Půda, která obsahuje například 3 % humusu, v sobě udržuje 5000 kg organického dusíku. Tento dusík je složen z proteinů a látek, které tvoří humus. Každý rok jsou mineralizovány asi 2 až 3 % z tohoto obrovského „bazénu“ dusíku. Přesné množství, které se mineralizuje a přesný termín této mineralizace se může výrazně lišit v závislosti na klimatu, typu půdy (… teplotě, provzdušnění půdy, vlhkosti, pH, obdělávání půdy, atd.…).
Existuje velké množství druhů meziplodin a podsevů, které se mohou v osevních postupech objevit. Vždy přitom záleží na typu půdy, hlavní plodině, podnebí a mnohých jiných faktorech. Přinášíme Vám základní pravidla pro vytvoření správných osevních postupů ve dvoudílném textu. V přehledných odrážkách budete moci najít, v jakých poměrech by se měli meziplodiny na poli objevit, aby byl jejich efekt co možná největší.
Výzkumní pracovníci ze zemědělské fakulty na Univerzitě v Illinois se snaží přijít na kloub tomu, zda-li je srovnání mezi metodami orby na farmách na Středozápadu vyhovující i pro zbytek světa.
Podle institutu Frick AG (výzkumný tým univezity Eberhard-Karel v Tübingenu), dlouhodobé testování na těžkých půdách za ekologických podmínek prokázalo zvýšení obsahu humusu na konci desetiletí pouze na pozemcích s minimálním obděláváním zemědělské půdy ve srovnání s plochami, na kterých bylo uplatňováno pěstování plodin konvenčními metodami.
Granulované fosforečné hnojivo vyrobené z kejdy prasat by mohlo být udržitelnou alternativou k tradičnímu minerálnímu NP 11/52 (monoamoniu fosfátu MAP) hnojivu pro výživu pšenice a řepky, tvrdí výzkumy provedené na univerzitě v Manitobě.
Každý, kdo pracuje v zemědělství ví, že základem prosperity v tomto oboru lidské činnosti je ta několikacentimetrová skořápka zemského povrchu, kterou vznešeně nazýváme půdou. Tato vrstva ornice a podorničí tvoří velice rozmanitý organominerální komplex, na kterém stojí život na této planetě, je ideálním prostředím pro růst kulturních rostlin, které lidstvu zajišťují obživu a tedy přežití. Tato schopnost, zvaná úrodnost půdy, je vyjádřením kvality půdního prostředí a zastoupení jednotlivých složek půdní fauny a flóry a je již po dlouhá staletí ovlivňována zemědělskou činností člověka.
Poslední díl S. Groff uzavírá příkladem z Ameriky ze zátoky Chesapeake, která je skvělým příkladem vlivu zemědělství na okolní prostředí a promlouvá o důležitosti sdílení informací - o vzájemném podporování zemědělců.
Přinášíme vám druhý a závěrečný díl článku věnovaný pozorování půdy pro vyhodnocení její kvality na základě jednoduchých kritérií. V dnešním díle se zaměříme na analýzu výkopu a půdního profilu.